19. Otevírání v Barriqádě

Pozvání do kavárny a vinotéky Barriqáda jsem dostala od spisovatelky Blanky Faltové. Moc jsem se těšila nejen na ni samotnou, ale i na ostatní umělce, kteří během večera měli vystoupit.

Co je Otevírání?

Je to spolek moc šikovných mladých lidí, kteří se dali dohromady a podařilo se jim získat podporu jak Městské části Praha 10 tak i samotné kavárny a vinotéky Barriqáda. Poetický večer má za cíl představit začínající nebo méně známé spisovatele a další talenty z různých oblastí umění. Slovem začínající je myšleno i to, že se může jednat o jedince, kteří ještě nepublikovali,veřejně nevystupovali, prostě se své zálibě věnují jen na amatérské bázi. Musím přiznat, že nápad to je úžasný a v našich zeměpisných šířkách ojedinělý. Celý večer neměl chybu a to také díky úžasné moderátorské dvojici Marek Schejbal a David Pillow.

Spisovatelka Blanka Faltová přijela do Prahy z Hronova a zrovna se potýkala s chřipkou. I přes zdravotní komplikace bylo její povídání velmi příjemné a zajímavé. Vyprávěla o svých životních zážitcích, které ji inspirovaly ke psaní. Její romány Na slzy nezbyl čas a Fronta na lásku, jen zdánlivě, podle názvu, budí dojem, že jde o červenou knihovnu,  ale opak je pravdou. Spisovatelka velmi zasvěceně rozebírá základní lidské hodnoty jako je vina a odpuštění, nebo znovunabytí důvěry v blízkého člověka. Všichni víme, jak těžké je dospívání a ještě náročnější je pak převzetí odpovědnosti za svůj vlastní život. S tím mají dnešní mladí lidé někdy velké problémy a pak najít tu cestu zpět, je velmi těžké.  S tímto problémem často bojují i dospělci. Povídali jsme si také o tom, jak je těžké dostat se jako začínající spisovatel do nakladatelství, které má na trhu jistou pozici a především má dobře připravený marketingový plán a pořádá různé propagační akce.

Mezi povídáním se chopila svého akordeonu písničkářka Saša Niklíčková. Jejístaropražské písně typu francouzských šansonů byly víc jak perfektní. Leckterý Bavorák v krátkých kaťatech by jí mohl závidět závěrečné jódlovací sólo.               

Neobyčejným zážitkem bylo čtení svérázného Petra Peleho. Jeho povídka byla naprosto originální jak po jazykové tak po stylistické stránce. Prostě neměla chybu.Všichni přítomní si se smíchem uvědomili, jak může být někdy těžké hledání nového zaměstnání  a jak často se točíme v kruhu.

Prvotina Petra Peleho Pozemáci, která je poněkud jiným pohledem na letectví, než jak je známe, byla přeložena do polštiny, slovenštiny a němčiny. Na své vydání čeká jeho druhá próza, Žirafa v březovém háji.

Poslední vystoupení večera bylo tak překvapivé a šokující, až mi vyrazilo dech. Je obdivuhodné, čeho všeho jsou lidé schopni pro zábavu ostatních. Memozemšťan Byoboy se předvedl v tom nejlepším slova smyslu a jeho úvahy i myšlenkové pochody, které během krátkého představení předvedl dávaly opravdu po hlubším zamyšlení smysl. O básních nemluvě. Ne každý den máte tu čest, aby před vámi stál muž středních let v dětské reflexní vestě, která na něm vypadá spíš jako podprsenka. Na obličeji síťku, patrně z nějakého ovoce z hypermarketu a na nose černé speciální brýle! Řekněte sami: Proč se nedozvědět více o elementární částici NEUTRINO a co víc, takový aplikátor kvantového pole BYLBYT, kterým se zkoumá NIC, to je teprve přístroj! Nevšední zážitky tohoto večera byly pro mne i ostatní přítomné opravdu různorodé někdy i memozemské, ale především jsme se všichni skvěle pobavili a vysmáli přímo z podoby.